Škola tvůrce i zabiják kreativity

Škola tvůrce i zabiják kreativity

Máme za sebou první téměř dva měsíce školy. Jak jste zvládli stres spojený s přechodem prázdnin do období povinností? Vše záleží na přístupu rodiny i školy, respektive učitelů a profesorů. Někteří rodiče úspěšně, někteří méně úspěšně zvládli přechod z prázdninového do školního režimu.

Co to pro všechny účastníky znamená???

Začnu dětmi. Pro ně je to totiž nejtěžší. Z příjemného poflakování se prázdninovým časem přišly povinnosti. Zkusím Vám navodit trochu jiný pohled. Až budete vašim dětem vysvětlovat, že je to normální chodit do školy, zkuste si vzpomenout, jak se Vám chce do práce po dovolené. Jak dlouho Vám trvá, než se zase dostanete do „tempa“? Za 1, 2 dny nebo za týden. Určitě nepřijdete do práce a za hodinu máte stejné pracovní nasazení jako před dovolenou. Naší přirozeností je zůstat v té nejpohodlnější poloze. Podívejme se trochu do historie. Když jsme ještě byli sběrači, bylo přeci pro nás nejjednodušší zůstat na místě, kde byl dostatek potravy a pokud možno bezpečí. Proč bychom chodili někam jinam??? Byly bychom blázni. A proto lidé začali zakládat opida. A kde, no přeci kde bylo všeho dost.

Podobně je to s námi nyní. Z bezpečí rodinného kruhu pošleme děti do ústavu, kde jim většinou nikdo není blízký. Všude je daleko a ještě je tam někdo nutí dělat cosi, co pro ně nemá ani trochu smysl. Ochočován, které ve škole probíhá je zbavuje veškeré přirozenosti a kreativity, kterou v sobě nosí. nechci urazit některé opravdu dobré kantory, které jsem měl tu čest potkat. Děti se ochočují v zájmu společnosti. Některé ochočování je důležité. Kdyby nebylo, tak bychom všichni kradli a mlátili se kyjem po hlavě. Některé stránky ochočování mají katastrofické dohry. Nejčastěji to bývá problém se sebeuplatněním a sebezařazením. Najít si své místo ve společnosti jste možná měli i vy. A upřímně bylo to příjemné? Zásadní životní rozhodnutí pak nejsou zrovna jednoduché. Už jste se svého 5 letého potomka ptali co chce dělat až bude dospělé? Zkuste to v jeho 5ti letech a pak v 15ti. Jakou odpověď dostanete? V pěti vychrlí co by ho bavilo, ale v patnácti Vám odpoví většina dětí nevím. A přitom se musí v tomto věku rozhodovat, čím bude a co by chtěl celý život dělat.

Jedna pozitivní zpráva!!! Co se týče dnešní doby je jedinečná v tom, že nejsme vázáni dělat to, co jsme vystudovali. Můžeme rozvíjet kreativitu jak je libo. A víte jak na to??? Rozvoj kreativity je jednou ze stránek koučinku, který praktikuji. Podpořit nápady a rozvíjet vlastní směr je to hlavní, co by měl každý v životě dělat. Jedině tak si v 60 letech nebudeme muset plakat na svém sociálním hrobě, jak nám ten život potvora protekl mezi prsty.

A teď z jiného soudku. Jak to berou kantoři? Přece musí děti naučit to, co je potřeba, aby uspěli v dnešní společnosti. vetšinou na osnovách 15 let starých!!! A jak se jejich svěřenci uplatní v dnešní rychlé a dravé době??? Napište mi do komentáře nebo na facebook, jak to vidíte vy???

A co na to rodiče? Ještě horší než kantoři. Vyrůstali jsem v naprosto odlišné době a to neberu v potaz rozdíl mezi vyrůstáním v socialismu a demokracii. Prostě jsme vyrůstali v názorech 30 let starých a své 30 let staré názory a postupy praktikujeme a trénujeme na našich dětech. Nedopusťte to!!! Vynechte ze svých dialogů a monologů s Vašimi dětmi věty jako UKAŽ, TY TO NEUMÍŠ, TY JSI NEMEHLO, UDĚLEJ TO ZNOVU A LÉPE, NEBUĎ BORDELÁŘ. Vždyť to lze dělat i jinak. Chvalte své děti a hýčkejte je dostatkem své lásky a pozornosti. Vychovejte je pro ještě rychlejší a dravější dobu než je ta naše. Bez kreativity totiž úspěchu nedojdou.

Držím Vám palce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.